Československá letecká společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Československá letecká společnost – ČLS
Douglas DC-3 ČLS imatrikulace OK-AIH na budapešťském Letišti Budaörs v roce 1939
Douglas DC-3 ČLS imatrikulace OK-AIH na budapešťském Letišti Budaörs v roce 1939
Zahájení činnosti1927
Ukončení činnosti1939
SídloPraha
Hlavní základna
DestinaceAmsterdam, Berlín, Curych, Rotterdam, Vídeň
Velikost flotily27 (celkově)

Československá letecká společnost (zkratka ČLS) byla prvorepubliková soukromá letecká společnost provozující mezinárodní leteckou dopravu.[1] Sídlila ve Škodově paláci v Charvátově ulici v Praze, poté v Vodičkově ulici 36.[2] Základnu měla od založení v roce 1927 na Letišti Praha–Kbely, od roku 1937 až do ukončení činností v roce 1939 působila na novém Letišti Praha–Ruzyně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení[editovat | editovat zdroj]

První zprávy o založení Československé letecké akciové společnosti se začaly objevovat koncem roku 1925. Podle původního záměru měly tuto společnost založit Škodovy závody, J. Walter a spol., Laurin & Klement, Breitfeld a Daněk a Avia Miloš Bondy s akciovým kapitálem 10 mil. Kč. Lety s hospodářsky a geograficky význačnými středisky měly být provozovány výhradně s letadly domácí výroby.[3] Společnost však byla založena až dne 22. ledna v roce 1927 pouze Škodovými závody. Prvním vrchním ředitelem ČLS se stal Karel Huppner, jehož Škodovy závody pověřily vybudováním společnosti. Šéfpilot společnosti byl František Novotný, s více než milionem nalétaných kilometrů.[2] K založení společnosti již od roku 1925 vyzýval stát (Ministerstvo veřejných prací) velké podniky a banky, protože Československé státní aerolinie (ČSA) v tu dobu na zahájení neměly dostatek financí a zkušeností.[1]

Douglas DC-2 (OK-AIB), Čs. letecká společnost, nové letiště Praha-Ruzyně (1937)

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. března 1928 zahájila společnost provozovat letounem Avia BH-25 lety na trase VídeňPrahaDrážďanyBerlín, částečně spolupracovala s německou Lufthansou a rakouskou Österreichische Luftverkehr. V tomto roce obdržela společnost od státu 5 807 272 Kč, zatímco například ČSA pouze 4 370 260 Kč. Výše dotací byla stanovena dle smluvního algoritmu, kdy stát proplácel určenou sazbu za uletěný linkový kilometr.

Denně (kromě neděle) se létalo s letadly Avia-FVIIb-3m na lince PrahaMariánské LázněKasselRotterdam. Na rok byla v roce 1929 zahájena sezónní linka Mariánské LázněNorimberk. V únoru 1931 společnost uskutečnila lety PrahaMnichovCurych. Další linka se létala také z Mariánských Lázních přes Karlovy Vary do Lipska.[4] V roce 1931 začal let Praha - Lipsko - Rotterdam létat až do Amsterdamu, kde navazoval na linku KLM do Londýna.[1]

V zimním období 1931/32 zrušila společnost kvůli velké hospodářské krizi všechny lety.

15. června 1935 se linka do Curychu rozšířila až do Ženevy a Marseille. Douglas DC-2 byl 20. dubna 1936 na přímou linku PrahaVídeň. Douglas DC-3 létal hlavně na lince AmsterdamPrahaVídeň. V srpnu 1937 po jednáních ČLS zahájila lety do Budapešťského Budaörs vlastními letadly. V roce 1938 sumární délka linek tvořila 3 470 km a bylo celkově nalétáno 1 402 135 km,[1] průměrná traťová rychlost letů byla díky novým zakoupeným americkým Douglasům DC-2 a DC-3 260 km/h, ve stejné době činil tento parametr u ČSA 224 km/h.[1] V posledních letech svého působení byla flotila ČLS jedna z nejvyspělejších v celé Evropě.[2]

Ukončení[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě se začaly postupně linky ČLS uzavírat. V roce 1939 se při zabrání západní části republiky Němci definitivně zastavila činnost. V letech 1944-45 došlo k likvidaci i zbytku Československé letecké společnosti, nikdy už nebyla obnovena.[5][1]

Flotila[editovat | editovat zdroj]

Ve flotile ČLS se za celou dobu působení vystřídalo celkem 27 letadel 6 typů. Počítalo se také například s nasazením Avie 51 (OK-ABV), to se ale nakonec neuskutečnilo kvůli špatné konstrukci.

Letadlo[2] Počet Zařazení Vyřazení Posádka[1] Cestující[1] poznámky registrace
Avia BH-25 6 1928 1933 2 5-6 Jeden letoun ztracen při letecké nehodě v roce 1929. L-BABC, L-BABD, OK-ABA, OK-ABB, OK-ABC, OK-ABF
Fokker F.VIIa 2 1928 1935 2 8 OK-AAH, OK-AAI,
Avia F-VIIb-3m 8 1930 1937 2 8-12 OK-ABN, OK-ABM, OK-ABO, OK-ABP, OK-ABR, OK-ABS, OK-ABT, OK-ABU
Fokker F.XVIII 2 1935 1938 3 13 OK-AIQ, OK-AIR
Douglas DC-2 2 1936 1939 4 14 Po KLM byla ČLS druhá letecká společnost vlastnící tento letoun. Byly v nich poprvé taky letušky. OK-AIA, OK-AIB
1 1936 Náhrada za havarovaný zničený letoun OK-AIA. OK-AIC
2 1937 OK-AID, OK-AIZ
Douglas DC-3 1 1937 1939 4-5 21 Kabina byla na dobové poměry pohodlná. OK-AIH
2 1938 OK-AIE, OK-AIF
Celkem 26

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

V historii letecké společnosti se stala pouze jedna smrtelná letecká nehoda.

  • 9. května 1929 na lince z Prahy do Rotterdamu poblíž německého Kasselu letoun BH-25 (L-BABD) ve špatných povětrnostních podmínkách narazil do zalesněného kopce, 3 osoby na palubě zahynuly (pilot, mechanik a jeden cestující).
  • 21. dubna 1936 letoun Douglas DC-2 byl nucen nouzově přistát při špatných povětrnostních na přímé lince PrahaAmsterdam, při přistání byl letoun zcela zničen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Československá letecká společnost měla zahraniční linky dříve než ČSA. iDNES.cz [online]. 2017-01-22 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d Československá letecká společnost (ČLS) [online]. [cit. 2010-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-07. 
  3. Československá letecká akc. společnost. Národní politika. 1925-11-28, roč. 43, čís. 326, s. 12. Dostupné online. 
  4. Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII-Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. L43. 
  5. Před 85 lety vznikla Československá letecká společnost - FlyMag. www.flymag.cz [online]. [cit. 2016-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]