Instrumentál
Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník[1]) je mluvnický pád. Často vyjadřuje příslovečné určení způsobu; jméno v instrumentálu vyjadřuje nástroj nebo způsob, jakým probíhá slovesný děj.
Instrumentál v češtině[editovat | editovat zdroj]
V češtině je 7. pádem v pořadí (otázky jsou kým, čím?). V instrumentálním významu je bezpředložkový, pojí se s ním také předložky s a mezi.
Substantiva[editovat | editovat zdroj]
Přehled instrumentálů substantiv podle jednotlivých vzorů:
- Mužský rod
- pán – pánem, pány
- hrad – hradem, hrady
- muž – mužem, muži
- stroj – strojem, stroji
- předseda – předsedou, předsedy
- soudce – soudcem, soudci
- Ženský rod
- žena – ženou, ženami
- růže – růží, růžemi
- píseň – písní, písněmi
- kost – kostí, kostmi
- Střední rod
- město – městem, městy (j. č., mn. č.)
- moře – mořem, moři
- kuře – kuřetem, kuřaty
- stavení – stavením, staveními
Ostatní jména[editovat | editovat zdroj]
K některému z uvedených vzorů lze obvykle přiřadit instrumentál přídavných jmen (mladým, mladou, mladými, jarním, jarními), podobně se chovajících řadových číslovek (prvním, první, druhým, druhou), zájmen (mnou, námi, jím/s ním, jí/s ní) i základních číslovek (jedním, jednou, třemi, deseti, stem).
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Skloňování
- České skloňování
- Podstatná jména
- Česká podstatná jména
- Nominativ#Konkurence nominativu a instrumentálu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo instrumentál ve Wikislovníku
